První hon na kachny
První hon na kachny
Dne 7.9. jsem se zúčastnila svého prvního honu na kachny po úspěšném složení mysliveckých zkoušek a získání zbrojního průkazu. Asi každý pochopí tu úvodní nervozitu, když je něco poprvé, která ale opadne s prvním výstřelem a prvním úlovkem.
Můj první hon se konal v mysliveckém sdružení Háje. Jedná se sice o malé sdružení s rozlohou cca 900 ha, ale i tak disponuje několika rybníky a i krásnou jihočeskou přírodou.
Na tomto honu se konaly 4 leče na místních rybnících (Křepín, Velký Háj, Zámlyňský a Divák). Mezi nejvíce zastoupenou lovenou pernatou zvěř patří kachna divoká, kterou si odchovávají místní myslivci sami. K tomu jim slouží vlastní kačenárna i jejich vlastní chovné hejno.
I já jsem se jako adept zúčastnila několika brigád, kdy jsem se starala o malá kachňátka.
Lovců na honu bylo přítomno celkem 45 i s každoročními přátelskými hosty z Německa. Myslivecký předseda pan Fiala se již tradičně na začátku honu ujal slova na uvítanou a dále pokračoval myslivecký hospodář pan Straka, který všechny seznámil s programem honu a také poučením o bezpečnosti. Poté jsme se už všichni rozdělili do skupin se stanoveným závodčím, který nás uváděl na stanovená místa kolem rybníků. Svoji první kachnu jsem střelila hned na prvním rybníku, když těsně nade mnou přelétávala. Úspěch jsem oslavila hlasitým pokřikem, který museli slyšet všichni.
V polovině honu jsme dostali svačinku v podobě domácích buřtů, které jsme si opekli na ohni. Dále se mi ještě podařilo střelit kačera, takže jsem měla takový pěkný páreček.
Při výřadu jsme se všichni sešli v plném počtu a bez zranění. Mohli jsme být spokojeni s úlovkem v počtu 151 kachen.
Králem honu s 18 střelenými kachnami se stal německý host pan Bauer a princem honu se se stal doktor Plachý. Hon byl zakončen v místní restauraci v Předmíři společnou večeří a posezením s harmonikou. Samozřejmě také s mysliveckými a loveckými historkami z řad myslivců.
Největším hřebem večera a pro mě překvapením, bylo mé pasování na lovce pernaté zvěře, které provedl pan Krejčí za použití nádherného loveckého tesáku.
Toto byl a bude pro mě nezapomenutelný zážitek. Tímto bych chtěla poděkovat všem za jejich upřímné gratulace a také německým hostům za jejich tradiční mysliveckou píseň.
A nakonec bych chtěla také pochválit práci našich loveckých psů, bez kterých si tyto hony nedokážeme představit, a proto jim patří náš velký dík. Zároveň patří ocenění všem těm, kteří se rozhodnou si loveckého psa pořídit, věnovat čas jeho přípravě na zkoušky a nakonec se těšit z jeho práce v mysliveckém sdružení.
Myslivosti zdar
Ing. Pavla Bláhová - členka klubu
