Ostrovní geobiografie, rys ostrovid

          Biogeografie zkoumá vztahy mezi velikostí plochy a počtem druhů na ní žijících (MacArthur 1967 in Begon 1997).

          Wilson a MacArthur (1967), publikováni v Begon 1997 při svých výzkumech zjistili, že na velkých ostrovech, nebo ostrovních komplexích žije více druhů než na malých, díky velikosti plochy, která může být využita větším počtem živočišných druhů. Těmito vědci bylo také zjištěno, že na ostrovech blízkých pevnině žije také více druhů, než na ostrovech pevně vzdálenějších, větší počet druhů na těchto ostrovech je hlavně díky migraci, která je na méně vzdálené ostrovy hojná. Také ostrovy, které jsou blíže k pevnině, jsou bohatší na druhovou rozrůzněnost, než ostrovy které jsou pevnině vzdálenější.

         Důležitý vliv na množství populace na daném území mají také tyto tři faktory z nichž prvním je znečištění životního prostředí (Harper 1997 in Begon 1997), tím myšleno znečištění vody, ovzduší a životního prostředí, druhým důležitým vlivem na populaci je změna klimatu (Harper 1997 in Begon 1997), do kterého zahrnujeme i přirozené koloběhy Země, výkyvy počasí jako jsou kruté zimy a jiné teplotní extrémy, posledním z velmi důležitých faktorů úbytku populace jsou změny krajinného rázu (Harper 1997 in Begon 1997), do nichž zahrnujeme především zmenšování lesní plochy, rozčleňování krajiny, potřeby člověka k výstavbě obydlí, k zemědělským a rekreačním činnostem.

          Jako názornou ukázku tohoto problému, na nějakém živočišném druhu, jsem si vybrala Rysa ostrovida (Lynx lynx), který se s tímto problémem v nedaleké historii i v současné době potýká. Rys, dříve obývající celou oblast Eurasie, dnes zachoval původní populace už jen v oblastech, jako jsou Karpaty, některá pohoří Balkánu a Kavkazu (Červený 2008). Pro rozšíření, nebo alespoň udržení současného stavu populace byl Rys u nás, i ve světě uměle vysazen v oblastech jako jsou Alpy, Vogézy a Dinárské hory, napsal J. Červený do časopisu Ochrana přírody.

         V ČR byla původní populace vyhubena kolem poloviny 19. století, uvedl J. Červený, 2008 v časopise Ochrana přírody. Původní populace na našem území se kratší dobu udržela v Čechách, než na Moravě a ve Slezsku, díky blízkému sousedství se Slovenskými Karpatami. K vymizení původních populací z velké části přispěl člověk přímým pronásledováním Rysa, ať už pro jeho trofej, pro ochranu hospodářských zvířat (rysem občas lovených), nebo se loví pro ochranu zvěře v myslivosti preferovanějších druhů zvěře, které slouží Rysu jako hlavní složka potravy (Uhlíková, Mináriková, Červený 2008). Populaci také moc nepřidalo formování krajiny k obrazu člověka a jeho potřebám pro život, především zmenšováním souvislých lesních celků, které jsou nejen pro Rysa, ale i pro jiné živočišné druhy pro svůj teritoriální způsob života velmi důležité.

         Počet jedinců Rysa ostrovida se u nás za posledních 60 let zvýšil hlavně díky uvědomění si tohoto problému myslivci, informování veřejnosti a také díky zlepšování životního prostředí a životních podmínek pro tento druh. Rys se u nás začal monitorovat pomocí vysílaček se zabudovanou GPS pro monitoring jejich pohybu a ke zjištění případného úmrtí jedince. Pro Rysa jsou přirozeným prostředím lesy středních a vyšších poloh s hojnými skalními útvary a bohatým podrostem, ale díky jeho schopnosti přizpůsobit se, se dnes nevyhýbá ani zemědělsky využívaným krajinám, avšak ležících v blízkosti rozsáhlejších lesů (Červený 2008).

Beata Juřičková

Zdroje:

• Begon, Harper, Townsend, (1997),:  Ekologie (jedinci, populace, společenstva), vydavatelství University Palackého, Olomouc, 947 stran;

• Hromas  J. a kol., (2000): Myslivost, Matice lesnická s.r.o., Písek, 291 stran;

• Uhlíková J., Mlináriková T., Červený J., (2008): Rys ostrovid v České Republice, Ochrana přírody, 2/2008, 42 stran;