Myslivecká mluva
Původ myslivecké mluvy:
I když pro to nemáme hmotné důkazy, můžeme dosti přesně určit, ve kterém období myslivecká mluva vznikla. Je nesporné, že se začala postupně vyvíjet pozvolným zařazováním odborných výrazů do běžné slovní zásoby, a to současně se vznikem lovců z povolání, který souvisí s hospodářským a politickým vývojem na území našeho státu.
Dokladem starobylosti myslivecké mluvy je např. název lovčí, zachycený písemně již ve 12. století, název myslivost v roce 1370 a myslivec z roku 1464. Písemné památky té doby jsou většinou právního charakteru, a proto v nich odborné myslivecké termíny chybí.
O zvěři všeobecně:
Pod pojmem zvěř zahrnujeme jen ta zvířata, která jsou pojmenována v zákoně o myslivosti (č. 449/2001 Sb.), jde o některé savce a ptáky.
Podle pokrývky těla rozlišujeme zvěř srstnatou – savce a zvěř pernatou – ptáky. Zvěř spárkatá má nohy – běhy ukončené kopýtky – spárky. Zvěř parohatá nosí parohy, zvěř rohatá rohy. Rozlišení na zvěř užitkovou a na zvěř škodnou (dravou) se v zákoně již neuvádí.
Dodnes přetrvává rozdělení zvěře na velkou (zvěř spárkatá, velké šelmy – medvěd, vlk, rys, dále tetřev, divoký krocan, drop, výr) a drobnou.
Nehájená zvěř se smí lovit celý rok, hájená zvěř má stanovenou dobu lovu a dobu hájení, chráněná zvěř je hájená celý rok. Zvěří červenou se rozumí veškerá zvěř parohatá, černou zvěří je míněno prase divoké. Jelení zvěři se nesprávně říká zvěř vysoká.
Rozdělení zvěře podle původu – zvěř původní, cizí čili cizokrajná. Podle sídliště – zvěř nížinná, čili lužní, pahorkatinná, horská. Podle prostředí – zvěř polní, lesní, vodní. Podle stálosti výskytu – zvěř stálá, přebíhavá (toulavá), tažná čili stěhovavá. Podle věku – zvěř mladá, stará, přestárlá. Podle snášenlivosti – zvěř samotářská, společenská. Podle zdravotního stavu – zvěř zdravá, nemocná, poraněná. Podle způsobu lovu – zvěř lovná, nelovná. Střelená zvěř je zhaslá, zašlá na nemoc uhynulá (padlá).
Publikace, které můžeme doporučit ke studiu jsou:
Česká mluva myslivecká - Ing. Dr. Karel Šiman - ČMJ - 1946
Česká mluva myslivecká - Doc. Ing, Jiří Sekera - SZN Praha - 1972
Myslivecká mluva - Jaromír Kovařík, Ctirad Rakušan - ČMJ -1999
Oborová norma 48 0016 - Názvosloví v lesním hospodářství - Myslivost, názvy a definice /schválená 3.11. 1987/
- Z uvedených zdrojů jsme čerpaly při tvobě sekce Myslivecká mluva
Pro přehlednost je mluva rozdělena do těchto kategorií:
Srstnatou:
jelenovití turovití prasatovití
zajícovití veverkovití psovití
